|
|
Vliv lesnického hospodaření na přítomnost mikrostanovišť významných pro biodiverzitu lesních organismů
Heřmánková, Valentýna ; Hofmeister, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Daniel (oponent)
Velká část ubývající lesní biodiverzity (saproxylický hmyz, ptáci, houby, mechorosty, lišejníky atd.) je vázána na mikrostanoviště, které vznikají na strukturách typických pro staré lesy a jsou poměrně vzácná v lesích hospodářských. V posledních desetiletích se pomalu prosazují alternativní, přírodě bližší způsoby hospodaření, jejichž vliv na mikrostanoviště, a tak i jejich potenciální hodnota pro lesní biodiverzitu dosud nebyly hodnoceny. Proto jsem provedla srovnání výskytu a kvality mikrostanovišť na 4 lesních plochách (s rozlohou 8,3 až 42,5 ha) reprezentujících odlišné způsoby lesnického hospodaření (tradiční pasečné hospodaření, alternativní výběrné hospodaření a rezervace v době sběru dat 65 let bez zásahu) v přírodních podmínkách pahorkatin středních Čech. Na plochách jsem pomocí převzatých metodik provedla inventarizaci přítomnosti mikrostanovišť na živých stromech a inventarizaci mrtvého dřeva a jejich zhodnocení. Nejvyšší zastoupení a kvalita mikrostanovišť a mrtvého dřeva byly v rezervaci, která zároveň zcela vyčerpala gama diverzitu všech zkoumaných ploch. Výskyt mikrostanovišť v pasečných a výběrných hospodářských lesích byl srovnatelný a většinou i srovnatelně nízký. Jako pozitivní faktory ovlivňující přítomnost a heterogenitu mikrostanovišť se ukázaly absence lesnického hospodaření,...
|
|
|
Úloha mikrobiotopů v časo-prostorové diferenciaci společenstev fytoplanktonních bičíkovců
Pusztai, Martin ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Bílý, Michal (oponent)
V této diplomové práci se zabývám faktory ovlivňujícími druhovou bohatost a strukturu společenstev fytoplanktonu bičíkovců. Cílem této práce bylo objasnit úlohu mikrobiotopů v časo-prostorové diferenciaci lentických společenstev těchto bičíkovců, která doposud nebyla důkladněji prozkoumána. Studie probíhala v letech 2010-2013 v mělkém litorálu lokality Horní rybník, PR Rybníčky u Podbořánek. Fytoplanktonní bičíkovci vykazovali charakteristickou cyklickou sezónní dynamiku, jež se projevovala v průkazně odlišné struktuře i druhové bohatosti jejich společenstev v různých obdobích. Šupinaté chrysomonády, v kontrastu s tím, vykazovaly necyklickou sezónní dynamiku. Vliv sezóny byl silně korelován s vlivem zaznamenaných abiotických faktorů prostředí - pH, konduktivitou a teplotou. Prostorová heterogenita společenstev fytoplanktonních bičíkovců byla během plošného odběru ze 75,8 %, respektive 64,4 %, průkazně vysvětlena gradientem provázaných abiotických faktorů mezi severním a jižním břehem a vlivem mikrobiotopu - substrátu. Mikrobiotop však fungoval jako výrazný faktor s průkazným vlivem na druhovou bohatost i strukturu společenstev rovněž během sezóny. Efekt vlivu mikrobiotopu se projevil nejen při "hrubším" porovnání planktonního prostředí s metafytonem a epipelonem, ale také na úrovni konkrétních substrátů....
|
|
|
Ekologie, etologie a variabilita ještěrky zelené, Lacerta viridis v Přírodní rezervaci Tiché údolí
Chmelař, Jan ; Rehák, Ivan (vedoucí práce) ; Moravec, Jiří (oponent)
Ještěrka zelená, Lacerta viridis, je v čechách kriticky ohroženým druhem. Vyskytuje se zde za severní hranicí souvislého rozšíření druhu, a je vázána na říční fenomén hluboce zaříznutých říčních údolí. Na vybrané lokalitě v Tichém údolí probíhá dlouhodobý ochranný management s cílem zvýšit a poté udržet celkovou abundanci místní populace. Tento management je přímým výstupem výzkumu z let 1995-1997. Předmětem předkládané práce, která má zhodnotit efektivitu managementových opatření je zejména získání aktuálních populačních charakteristik za účelem srovnání s hodnotami z tohoto období a zhodnocení účinnosti managementových opatření. Lokalita byla hodnocena v průběhu let 2011 - 2014. Pozorování byla prováděna v celkem 119 dnech. Oproti údajům z let 1995 - 1997 byl pozorován nápadný vzestup abundance a rozšíření využívané plochy. Dále byla provedena prostorová diskriminační analýza míst výskytu jedinců, která mapuje význam jednotlivých faktorů prostředí v bezprostředním okolí místa výskytu. Nejvýznamnějšími pro faktory pozitivní diskriminaci jsou podle analýzy přítomnost suti a dostupnost úkrytu. Negativně byly diskriminovány plochy s vysokým podílem vysoké vegetace a travin. Dále práce obsahuje a diskutuje údaje o ekologii, etologii a morfologické variabilitě vybrané populace. Klíčová slova: ještěrka...
|
host ::
RSS.